Ředitelé a preventisté základních škol diskutovali s kriminalisty o problematice nových drog

Problematika užívání návykových látek u dětí a dospívajících jde ruku v ruce s kriminalitou mladistvých a patří dlouhodobě k nejzávažnějším preventivním tématům základních škol. V posledních letech se však pozornost odborníků stále častěji obrací k takzvaným novým drogám, které jsou snadno dostupné, často legální či na hraně zákona a mezi žáky vnímány jako méně nebezpečné. Právě tento mylný pocit bezpečí představuje významné riziko.

Odborníci ze 3. a 4.  oddělení obecné kriminality SKPV OŘP (Služba kriminální policie a vyšetřování v rámci Obvodního ředitelství policie) v Praze se věnovali nejen způsobům konzumace a jejich účinkům na psychiku a zdraví dětí, ale také riziku vzniku závislosti a otázce dostupnosti těchto látek pro nezletilé.

Důležitou součástí semináře byla rovněž diskuze o postoji samotných žáků, kteří často zastávají názor, že rizika spojená s užíváním drog se jich osobně netýkají. Tato skutečnost klade zvýšené nároky na preventivní působení školy, včasnou informovanost a úzkou spolupráci s rodiči i dalšími institucemi.

Seminář jednoznačně potvrdil, že prevence rizikového chování v oblasti návykových látek nemůže být odpovědností školy samotné. Hlavní vliv na chování dítěte má rodič, přesto mnoho rodičů  obviňuje právě školu ze selhání jejich dítěte, podceňují, zlehčují, bagatelizují problém jejich potomka. Včasná reakce ochraňuje všechny zúčastněné. Účinný přístup vyžaduje systematickou spolupráci pedagogů, rodičů, odborníků a bezpečnostních složek, kteří mohou nabídnout aktuální informace i praktické zkušenosti z terénu.

Zvláštní pozornost byla věnována také principům programu Harm reduction, jehož cílem není pouze zákaz a sankce, ale především minimalizace zdravotních a sociálních dopadů rizikového chování. Tento přístup se ukazuje jako důležitý nástroj zejména v situacích, kdy úplná eliminace rizika není reálně možná a je nutné pracovat s otevřenou komunikací a realistickými informacemi.

Kriminalisté konstatovali, že se živelně a rychle mění tzv. drogová scéna, na které se objevily nové látky jako například kratom, jehož dlouhodobé užívání může vést zejména k rozvoji závislosti a jeho užívání je velice časté u dětí a mladistvých. Od 1.1.2026 nabyla účinnosti novela trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), který nově upravuje nakládání s marihuanou a zavádí nové kategorie látek, a to látky psychomodulační a psychoaktivní.

Kromě drogového rizikového chování je u mladistvých na vzestupu násilí, vyhrožování, šikana, kyberšikana, sexuální delikty a majetková kriminalita, které se přesunuly do online prostředí. Kriminalisté registrují radikalizaci u dětí, tedy proces, kdy dítě přijímá stále extrémnější politické, sociální, náboženské nebo ideologické názory, které jsou v rozporu s běžnými společenskými normami. Klíčovými faktory jsou izolace, frustrace, touha po začlenění a vliv sociálních sítí. Radikalizace pak může vést k extremistickému nebo násilnému chování. V této souvislosti se hovořilo o věkové hranici trestní odpovědnosti. Jeden názor zmiňoval nutnost snížení na 12 let s poukazem například na Skotsko se 12 lety, na Anglii a Švýcarsko s 10 lety. Druhý názor se držel naší legislativy, tedy ponechat 15 let, ale moci individuálně posuzovat závažnost činu a zařadit do příslušné kategorie s možností vyššího trestu.

Získané poznatky a sdílené zkušenosti mohou školám pomoci lépe reagovat na současné výzvy, posílit preventivní strategie a přispět k tomu, aby děti a mladiství dokázali vnímat rizika užívání návykových látek v širších souvislostech. Právě včasná prevence, informovanost a společný postup školy a rodiny představují klíč k ochraně zdraví a budoucnosti žáků.